aktualizace: 19.11.2017 0:39
3dgrafika.cz

Panasonic TX-P50VT30E


V redakci jsme se rozhodli otestovat pořádnou 3D televizi, abyste měli dobrou představu, co od takové televize čekat. A to nejen co se týče podpory a zobrazení 3D obsahu, ale také internetových funkcí a všech možných způsobů propojení s počítačem, takže se při nákupu budete moci rozhodnout podle svých potřeb, co byste od moderní televize chtěli.




Úvod



Nejprve tedy pár faktů úvodem. Panasonic  TX-P50VT30E je neoPDP plasmová televize s podporou 3D zobrazení pomocí aktivních 3D brýlí. Úhlopříčka je padesát palců, tedy celých 127 centimetrů. Jedná se o novinku pro rok 2011, zároveň je to model z nejvyšší řady, což poznáte podle posledních dvou písmen před konečnou číslicí na konci, tedy písmen „VT“. Nejvyšší řada nabízí oproti ostatním řadám především vynikající design panelu z jednoho kusu, rámeček okolo obrazu tak není vystouplý ani jinak oddělený, dále dvoje aktivní 3D brýle v balení a také přibalený Wi-Fi adaptér, ke kterému se ještě dostanu.

Televizor dále nabízí převod 2D obrazu na 3D, inteligentní dopočet snímků díky technologii 600Hz, nahrávání na harddisk připojený přes USB nebo na SD kartu, internetové služby pomocí VIERA Connect, podporu DLNA serveru a THX. To je takový hlavní výčet, je toho samozřejmě mnohem více, ostatní si řekneme v průběhu recenze.

Balení

Už když televize přijde, je jasné, že zde půjde o něco velkého. A to i doslova, balení je totiž opravdu enormní – 134 x 84 cm. Hloubku balení řešit nemusíte, ta pochopitelně nebude způsobovat problémy v přepravě. Reálné rozměry obrazovky jsou potom 120,2 x 73,3 x 5 cm bez podstavce, váha 31 kg. Dobré je zmínit, že podstavec je otočný, je tedy možné mít podstavec srovnán se skříňkou, na které stojí, ale obrazovku natočit směrem k sedačce.

Balení obsahuje celkem velké příslušenství. Kromě již zmíněného podstavce se všemi šroubky pro přidělání a kromě dálkového ovládání, o jehož existenci snad nikdo nepochyboval, je to potom celkem slušná sbírka kabelů a manuálů. Manuálů je více než dost, český nechybí. Papírová verze je omezena, plnou verzi v češtině na 128 stran naleznete na přiloženém CD. U kabelů se pozastavím, jedná se o satelitní adaptér, RF adaptér, SCART, komponentní, kompozitní a audio adaptér a adaptér pro optické digitální audio. Kromě kabelů naleznete ještě baterie do ovládání, několik feritových jader lišící se svou velikostí pro různé kabely, které potom zamezují tvorbu elektromagnetického rušení podle příslušných norem. Používají se u spojení s routerem nebo například u kabelů pro dobíjení brýlí. Tím se dostávám k již zmíněným brýlím, které jsou v balení dvoje v pěkných plastových krabičkách. Jedná se o nabíjecí verze skrze zmíněný USB kabel, kterým brýle připojíte k tv a necháte nabíjet, výhoda je, že nabíjení funguje, i když je televize v pohotovostním režimu. Nemusíte se tak otravovat s vyndáváním a nabíjením baterií, vše funguje automaticky a spolehlivě, brýle mají výdrž přibližně 30 hodin, doba nabíjení asi 2 hodiny.

Připojení

Jednou z nejdůležitějších vlastností jsou možnosti připojení. To se z dostupných kabelů dá celkem dobře odvodit, takže jen v krátkosti ostatní konektory, které nás budou zajímat. Televize obsahuje na jedné straně čtyři HDMI konektory, jeden USB konektor, slot pro SD kartu a patici Common Interface pro kartu na dekódování signálu. Vzadu jsou krom dalších prvků ještě další dva USB konektory a přípojka na ethernet.

Dálkové ovládání a menu




Ovládání je napájeno dvěma tužkovými bateriemi, je celkem dlouhé, ale v ruce se drží dobře a funkce jsou na něm dobře rozděleny. Za tmy je možnost pomocí tlačítka Light podsvítit část tlačítek, což se hodí, mohlo by však svítit i pár tlačítek nahoře pro speciální funkce, takto je osvětlení řešeno spíše pro pouštění televizního signálu. Na obrázku vidíte popisky u tlačítek, takže nemá cenu si ovládání popisovat, k některým funkcím se stejně postupně dostanu.

Menu televize je v řadě jazyků, čeština pochopitelně nechybí. Menu je jinak řešeno velice pěkně, jak graficky, tak funkčně. Ze začátku jsem měl trochu problém s orientací, protože menu je opravdu obsáhlé a nastavit se toho dá velmi hodně, ale rozdělení je logické, takže i přes rozsáhlost si rychle zvyknete.



VIERA Tools a možnosti HDD a SD

Jedná se o speciální menu, které se zobrazí ve spodní části obrazovky přes vysílaný signál. Můžeme zde rychle přistoupit do VIERA Link, pokud máte tv spojenou například s DVD nebo Blu-Ray přehrávačem, který tuto funkci podporuje. Dále zde můžeme rychle přistoupit do fotografií, videí, hudby nebo nahraných televizních záznamů na připojených zařízeních, tedy USB HDD nebo SD karty. Pokud alespoň jedno takové zařízení není připojeno, volby jsou nefunkční. Další volbou je VIERA Connect, jedná se o speciální internetové funkce podporované televizí, k tomu se vrátím později. A poslední volbou je Media Server, což je podpora DLNA serveru, k tomu se také ještě vrátím.




Formát souborů podporovaných na připojených HDD a SD je FAT16 a FAT32. NTFS tedy podporován není. To sebou přináší neduh podpory velikosti souborů maximálně do 4GB. U SD a SDHC karet s tím nejde nic jiného dělat. Pokud však vlastníte nejnovější SDXC karty, u nich je podporován formát souborů exFAT, u kterého toto omezení neplatí. To samé je u připojeného HDD, který exFAT podporuje také. Můžete tak nahrát i soubory mnohem větší, to se hodí hlavně u fullHD nebo 3D videí, kde je obraz pro levé a pravé oko vedle sebe, tak zvaně SBS (side – by – side) a soubory mají podstatně více než 4GB. U fotek, videí v nízkém rozlišení a hudby toto omezení nevadí a lze tak bez problémů vše sledovat. Bohužel, i když soubory větší jak 4GB bez problémů u exFAT fungovaly a pustil jsem si jakýkoli fullHD film, filmy ve 3D už přehrát nešly, pravděpodobně kvůli nějakým kodekům, bohužel přesně nevím, protože se tvářily stejně jako filmy, které přehrát šly, zde by patrně chtělo trochu více experimentovat.

Při přehrávání z připojeného zařízení se na televizi objeví okno s obsahem a náhledy. Můžete procházet adresářovou strukturu, vše funguje v podstatě tak, jak byste čekali. Co se týče podpory formátů, přehrál jsem vše včetně mkv, mov, mp4, avi, mpg nebo wmv. Problém jsem měl pouze u zvukové stopy, která se mě u pár mov a wmv souborů nepřehrála, pravděpodobně nějaký nestandardní zvukový formát. Jinak bylo ale vše v pořádku, jak v nízkém, tak vysokém rozlišení, krom tedy zmíněných 3D filmů. Problém byl ale u titulků. Ty televize pochopitelně zobrazí, musí být ve stejném adresáři a jmenovat se stejně, v tom problém není. Problém byl s češtinou, která se nezobrazovala korektně, i když je v nabídce několik druhů kódování, žádný z nabízených však nevyhovoval, což mě zklamalo. Následně jsem zjistil, že je potřeba titulky převést, například v programu PSPad, do kódování UTF-8 a v televizi použít volbu UNICODE. Potom je zobrazení titulků v pořádku. Převedení trvá pár vteřin, i tak je to ale věc, která může otravovat, ale dá se na to zvyknout. Dále hlavně při testování někteří můžou postrádat skok na určitou hodinu a minutu. Opravdu nevím proč, ale tato funkce zde úplně chybí. Naštěstí je přetáčení na nejvyšší rychlost opravdu rychlé a s náhledem obrazu, takže tím lze funkci skoku na určité místo nahradit.

Nahrávání pořadů

Jak jsem zmínil na začátku, televize umožňuje nahrávání na připojený HDD nebo SD kartu. U SD karty je potřeba mít typ SDXC minimálně Class 10 a formát exFAT. To je z důvodu rychlosti, pomalejší karty by totiž nezvládaly vysoký bitrate, a zároveň z důvodu neomezené velikosti souboru.

Nahrávat pořad lze několika způsoby. Můžeme použít tlačítko Direct TV REC přes rekordér DIGA nebo zmíněný VIERA Link s dalším připojeným zařízením. V takovém případě je možné, že bude potřeba SCART připojení, záleží na nahrávaném programu. Dalšími možnostmi je nahrávat na připojený HDD nebo SD kartu, to je asi nejzajímavější. To lze dvěma způsoby. Buď funkce „jedním dotykem“, v menu nastavíte maximální délku záznamu a pak stisknutím jednoho tlačítka na ovládání začne nahrávání zvoleného kanálu. Můžete zvolit i kvalitu nahrávání ze tří voleb a tím i určit, kolik místa záznam na zařízení zabere. Další možností je REW LIVE TV, která podporuje pouze USB HDD a slouží k trvalému nahrávání určitého kanálu. Před nahráváním programů na HDD je ale potřeba tento disk naformátovat přímo na televizi, není již možné jiné použití tohoto disku, a to ani na Pc. Lze to chápat jako úložiště vyhrazené přímo pro televizi pro ukládání programů, v podstatě místo již zabudovaného disku v tv. Lze si tak vybrat velikost disku, která Vám vyhovuje.

Poslední možností je použití programového průvodce Guide+, který lze zobrazit opět tlačítkem na ovládání. Zobrazí se přehledný televizní program seřazený podle programů nebo času. Můžeme také zobrazit i následující dny, vše funguje opravdu spolehlivě. Vybereme pořad, který chceme nahrávat a poté již pouze zvolíme, jaké zařízení pro nahrávání použijeme. Zde je na výběr jak externí zařízení, tak i HDD a SD karta a všechny tři typy kvality nahrávání. Guide+ lze použít ale i pro jednoduchý výběr kanálu, kde máte mnohem větší přehlednost, co zrovna na kterém kanálu dávají a pohodlně tak přepnout.

VIERA Connect




Speciální internetové funkce televizí Panasonic najdeme pod tímto názvem. Přistoupit k nim lze přes VIERA Tools nebo rychleji díky tlačítku Internet na ovládání. K tomu je pochopitelně potřeba internetové připojení díky ethernet kabelu nebo Wi-Fi adaptéru, který je součástí balení. Při prvním spuštění se automaticky aktualizuje firmware, vše funguje opravdu pohodlně a bez závažnějších zásahů uživatele, takže to zvládne opravdu každý, nejedná se o nic dramatického ala Windows. Zobrazí se speciální menu o devíti polích, jak vidíte na obrázku. Pomocí Dozadu a Vpřed lze zobrazit další vrstvy a tím i servery, vše je plně nastavitelné, takže si můžete uzpůsobit, které servery budou na první vrstvě, které na druhé atd. Podporovány jsou i některé hry, pro jejich funkčnost je ale potřeba připojit USB klávesnici nebo gamepad.  Po přihlášení na VIERA Market, které je zdarma, si lze stáhnout další položky, valná většina je navíc zdarma.

Vyzkoušel jsem značnou část serverů. Velmi se mi líbil SHOUTcast Radio, který můžete znát například z programu WinAmp na Pc. Jedná se o opravdu velkou a kvalitní sbírku internetových rádií. Můžete procházet jednotlivými stanicemi nebo vyhledat stanici podle žánru či jména. Vše funguje opravdu spolehlivě, televize navíc v menu obsahuje vypnutí obrazovky, takže lze poslouchat zvuk a přitom šetřit za odběr.

Další zajímavé servery jsou jistě YouTube a Vimeo. Můžete se i přihlásit pod svým účtem a zobrazit si tak svá videa, opět velmi povedené a plně funkční. Podařený je i facebook, kde je kvůli složitosti celé stránky změněno prostředí, pochopitelně se v něm nepracuje tak rychle jako na Pc, nicméně je také povedený a svoji funkci splní velmi dobře. Velmi se hodí například na procházení vašich fotografií, když je chcete ukázat návštěvě. Dále je zde i počasí, na výběr je jen několik českých měst, ale alespoň něco, CineTrailer pro shlédnutí nejnovějších filmových trailerů, z kterého jsem měl velkou radost. Vše je pochopitelně v angličtině, což u tohoto vůbec nevadí, trailery jsou v HD kvalitě a můžu potvrdit, že opravdu kvalitní a ani jednou jsem se nesetkal s nějakým zpomalením služby nebo zamrzáním, je však potřeba mít kvalitní internetové připojení, aby vysoký bitrate videí nezpůsoboval problémy, což se mě nestalo, netuším však, jaké je minimum.




Poslední servery, které zmíním je TN.cz a VOYO. První zmíněný je rozdělen na články a videoserver. Lze tak číst zpravodajství nebo si přímo pustit některé z jichž proběhlých zpráv z tv Nova. Druhý zmíněný můžete vidět na obrázku, velmi kvalitní a přehledný, opět jsem se nesetkal s nějakým škubáním či výpadkem služby. Proběhlé pořady jsou zdarma, to je pochopitelně většina. Pořady budoucí nebo sbírka filmů je zpoplatněna. Kdyby měl tento server více smluv pro promítání zpoplatněných filmů a byly zde i novější filmy, celkem reálně bych si v budoucnu dokázal představit VOYO jako hlavní a hojně používanou službu pro promítání filmů. I nyní však určitě dokáže uspokojit méně náročně uživatele.

Media Server

Další speciální funkcí je podpora DLNA serveru. Ten slouží k propojení různých komponentů v domácnosti do jednoho multimédiálního celku. Funguje i bezdrátově pomocí Wi-Fi, což je velká výhoda, nemusíte tak všechny zařízení propojovat kabelem. Já jsem použil dodávaný Wi-Fi adaptér a na Pc jsem vytvořil DLNA server pomocí PS3 Media Serveru a Wild Media Serveru pro porovnání. Oba servery fungují pochopitelně podobně, liší se v drobnostech a pak v některých podporovaných funkcích. Na televizi nalezneme přístup do serverů mezi VIERA Tools. Potom můžeme procházet obsah počítače, který v serveru přidáte v nastavení. Vše funguje opravdu dobře, alespoň co se týče hudby a fotografií. U videí je problém, že DLNA servery nepodporují v základu všechny typy formátů. Něco přehrát jde, něco ne. V takovém případě nastupuje transkódování, které většina serverů podporuje, kdy video interně převedou do formátu, které televize přehraje. To ovšem opět nefunguje stoprocentně a navíc můžou nastat problémy s titulkama. Stalo se mě tak, že přehrávání titulků fungovalo korektně u HD filmů na PS3 serveru a u ostatních filmů u Wild Media serveru. Na DLNA server se tak nelze stoprocentně spolehnout, můžu ho ale rozhodně doporučit na přehrávání hudby a fotografií, u filmů už to tak jisté není, i když zvládá i 3D obsah, ne vždy budete spokojeni. U PS3 serveru jsem měl navíc problém s přetáčením filmů, kdy přetáčení shodilo celý server, u Wild Media serveru ale přetáčení fungovalo korektně. DLNA serverů je na trhu celá řada, takže to chce vyzkoušet a najít ten, který Vám bude alespoň z větší části vyhovovat.


Propojení s Pc

Už jsem zmínil možnost přehrávat obsah přes připojený HDD nebo SD. Propojit s PC lze také pomocí DLNA serveru a procházet tak obsah počítače. Je tu však ještě možnost propojit Pc přímo přes HDMI kabel. Také tuto možnost jsem vyzkoušel a funguje až překvapivě dobře a snadno. Použitá grafická karta je nVidia GeForce GTX 580, ale předpokládám, že u ATI bude vše obdobné. Pětimetrovým HDMI kabelem jsem propojil televizi a grafickou kartu. Na straně grafické karty jsem použil redukci HDMI – miniHDMI, protože port na grafické kartě je pouze ve zmenšené verzi. Poté stačí zobrazit nVidia Control panel a již tady jsem byl překvapen. Aniž bych cokoliv upravoval, automaticky byla zjištěna televize Panasonic jako druhé zobrazovací zařízení. Rozšířil jsem tedy obraz na tuto tv, na televizi přepnul vstup na HDMI a hotovo, zobrazil se krásně čistý obraz počítače. Opravdu velmi jednoduché. Televize podporuje i zvuk přímo z HDMI kabelu, nemusíte tedy tahat další kabel zvlášť na audio. V nastavení grafické karty je pak pouze potřeba změnit výstup zvuku z reproduktorů na televizi, to je vše. Propojení s Pc tedy rozhodně nezklamalo, naopak mě překvapilo jednoduchostí a výbornou kvalitou, jedná se tak o nejuniverzálnější a nejpraktičtější nástroj pro přehrávání obsahu na tv, což samozřejmě platí i do budoucna, protože nové kodeky v takovém případě nebudou překážkou.

3D podpora

Podpora je u většiny moderních televizí podobná. Televizor obsahuje převod 2D obrazu do 3D. Jak ale jistě tušíte, není to nic, co by opravdový 3D obraz dokázalo nahradit. Občas to funguje dobře, většinou ale ne. Měl jsem možnost tuto funkci vidět i na jiných televizích než Panasonic a je to v podstatě všude stejné, takže pokud jste se těšili na sledování standardní televize ve 3D, rychle na to zapomeňte. Je to stejně nesmysl, kdo by koukal na Ordinaci ve 3D že. Jinak je 3D podpora velmi dobře zvládnuta. Tv podporuje jak standardní 3D například z Blu-Ray, tak i speciální módy pro každé oko zvlášť a to jak vedle sebe, tak i nad sebou. Dokonce to sama rozpozná, takže můžete v menu určit, aby při rozpoznání automaticky přepnula do 3D zobrazení. Osobně jsem byl nejvíce potěšen z této podpory i při propojení s Pc přes HDMI kabel. Jednoduše stačí pustit film, rozšířit ho na plné zobrazení přes celou obrazovku a je hotovo, televize opět zjistí 3D obraz a automaticky přepne do 3D. Následně stačí video zmenšit a tv přepne zpět do 2D režimu, takže uvidíte čistou plochu systému, velmi příjemné.

Nastavení pro 3D je také několik, jedná se především o 3D obnovovací frekvenci pro brýle, takže zatmívání LCD brýlí potom nezpůsobuje blikání okolních světel. Dále vyhlazení hran v 3D režimu, posloupnost obrazu, pokud je zobrazen nejdříve obraz pro pravé oko a potom pro levé, aby byl 3D vjem správný, dále možnost upravit si hloubku 3D zobrazení a již zmíněné hlášení o 3D detekci, kde je možné nastavit rovnou automatické přepnutí do 3D.

A jak 3D obraz vypadá? Nádherně! I přes absenci obrovského plátna kina je tv dostatečně velká a 3D vjem je opravdu povedený, v některých momentech možná ještě lepší jak v kině, díky tomu, že od televize nejste tak daleko. Pokud ale sedíte od televize dál, asi by se vyplatila televize větší a zároveň je potřeba si zkontrolovat, jaký dosah brýle mají, protože vysílají infračervený signál do tv kvůli synchronizaci 3D obrazu. U těchto brýlí se v manuálu píše dosah 3,2m, pokud tedy budete sedět podstatně dál, určitě si ověřte dosah a zároveň zvažte větší televizi kvůli dokonalému 3D zážitku.

Zvuk

Na zvuk nejsem žádný expert, ale za sebe můžu svědomitě říci, že televize dokáže hrát opravdu nahlas a THX certifikace také udělala své. Zvuk je čistý, basy i výšky dostatečné, vše lze samozřejmě ladit v menu a zároveň je možnost přepnout do několika režimů Surroundu, kdy zvuk zní opravdu prostorově a velmi pěkně. Pochopitelně to nenahradí 5.1 zvukovou sestavu, nicméně myslím si, že naprosté většině spotřebitelů to bude bohatě stačit.

Ostatní funkce

Co se týče všech možných funkcí, výčet a jejich vysvětlení by zabralo pomalu jedno číslo časopisu. Některé funkce v menu jsou zobrazeny podle toho, z jakého zdroje je puštěn signál, takže se menu může mírně lišit, na to pozor. Za zmínku rozhodně stojí mód zobrazení, kde si můžete nastavit několik svých nastavení a potom mezi nimi rychle přepínat, aniž byste stále procházeli celé menu a vše pokaždé měnili. Dokáže to velmi urychlit sledování, když například sledujete 3D a potom přepnete na televizní signál, kvalita je pochopitelně úplně jiná, takže rychlým přepnutím změníte nastavení obrazu pro Vámi preferovaný stav sledování určitého signálu. Televize má také velmi rozsáhlé možnosti zobrazení barev. Základní nastavení pro chladné, normální a teplé barvy je opravdu hodně znát a určitě se velmi hodí. Dále je zde standardní kontrast, jas, sytost a ostrost obrazu, která se také velmi hodí opět v závislosti na zobrazeném signálu. Dále je zde možnost Živé barvy a Úprava kvality barev, kdy televize může sama určit podání barev. Tím ale nekončíme, vítaná možnost je ručně nastavit vyvážení bílé barvy a také nastavit ručně gammu včetně známé S-křivky pro zvýraznění světlých a potlačení tmavých míst, což vytvoří opravdu unikátní dynamický obraz. Užitečná je položka ECO, která nastavuje jas obrazovky podle světelných podmínek místnosti a lze tak ušetřit opět trochu odběru. Redukce šumu obrazu funguje překvapivě dobře, stejně tak inteligentní dopočítávání obrazu, které skutečně dobře plní svoji funkci, párkrát se mi ale stalo, že naopak sledování rušilo, takže ji bylo třeba naopak vypnout. Pravděpodobně záleží na stavu videa, které je puštěno. Vylepšení rozlišení se hodí především u televizního signálu, popřípadě prohlížení fotografií, kdy je rozlišení uměle zvětšeno pro ostřejší obraz. Pixel orbiter zase jednou za čas posunuje obraz, čehož si nevšimnete, ale částečně to zamezuje vypálení stojícího obrazu.

Další možností je i automatické vypnutí televize, a abych nezapomněl, ladění televizního signálu skrze DVB-T proběhlo velmi jednoduše a spolehlivě, stejně tak veškeré informace při procházení kanálů se zobrazují moc pěkně v informačním pruhu a zároveň můžete v rychlosti zobrazit i následující pořad nebo detailní informace o právě probíhajícím pořadu. Krom DVB-T televize obsahuje i DVB-C a DVB-S pro satelit, podpora MPEG-4 u všech tunerů je samozřejmostí. Tuner je obsažen pouze jeden, i přes to televize obsahuje funkci obraz v obraze v několika módech.


Závěr

S televizí jsem byl spokojen, podává opravdu špičkový obraz spolu s nejnovějšími technologiemi, internetovými funkcemi, výborným zvukem, skvělým 3D zobrazením, bohatým příslušenstvím a širokým spektrem nastavení. Jediné, co bych tak vytkl je chybějící podpora formátu souborů NTFS, to lze částečně obejít formátem exFAT. Dále potom špatnou podporou titulků při zachování standardního kódování a absencí možnosti skočit na určité místo ve videu. Nakonec to je přehrávání videí přes DLNA servery, kdy videa nejsou vždy zrovna stoprocentní, toto ale nemůžeme vytýkat televizi, ale spíše Digital Living Network Allianci. Na druhou stranu můžeme být rádi, že taková aliance vůbec vznikla a umožňuje nám, navíc i bezdrátově, propojit zařízení v domácnosti a že se firmy rozhodly tuto alianci podporovat.

Pokud tedy uvažujete o koupi moderní televize, zvažte všechny nabízené technologie dnešní doby, je to opravdu pokrok, který otevírá svět plný skvělých zážitků a zábavy.




Jirka Matys - Tim ] - [ uveřejněno: 13.3.2012 20:00 ] - [ rubrika: TV/video technika ]